Obavy o dávky
Invalidé nechtějí do práce. Přišli by o důchod
29.06.2015 14:27 Reportáž
Stát nutí firmy, aby zaměstnávaly zdravotně postižené lidi. Přestože je jich mezi nezaměstnanými více než šedesát tisíc, podniky je shánějí jen těžko. Spousta invalidů se bojí, že by jim pak úřady sebraly dávky.
Výrobní družstvo Vkus z Frýdku-Místku šije oblečení a ubrusy, má také malou pekárnu. "Hledáme šičky a pekaře. Ale bohužel, i když splňují podmínky z hlediska profese i zdravotního postižení, nemají o tuto práci zájem," říká předsedkyně představenstva Zdenka Děcká. Z padesáti možných pracovníků nakonec nastoupili jen tři. "Odůvodňují to tím, že jsou nemocní nebo že se jim práce nelíbí." Tvrdí, že není síly, která by je přiměla k nim nastoupit.
Podobně je na tom i společnost Irisa ze Vsetína, která vlastní lisovnu plastů, kartonáž a vyrábí vánoční ozdoby. Z jejích tří set zaměstnanců tvoří zdravotně postižení zatím více než polovinu. Jejich podíl ale nejspíš brzy klesne. "Už jsem to vzdal," říká ředitel firmy Ivan Abdul. "Úřad práce nám vytipoval padesát handicapovaných, nastoupili čtyři."
Obava o dávky
I předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása uznává: "Ukazuje se, že v současné době je skutečně v některých regionech nedostatek vhodných pracovníků s handicapem."
Důvodem je podle něho obava, že pokud postižení nastoupí do zaměstnání, přijdou o invalidní důchod. Je přesvědčen, že chyba není pouze na straně handicapovaných. "Všechno je pro nás náročnější než pro ostatní lidi. Například mě trvá hodinu a půl, než se vypravím do práce," říká Krása, který je sám na vozíku.
Běžně se podle něho stává, že firmy dají práci zdravotně postiženým pouze tehdy, když s tím nejsou spojeny žádné administrativní nebo finanční náklady. Různé pomůcky, bez nichž se invalida v běžném životě neobejde, si tak mnohdy musí kupovat ze svého.
Sečteno a podtrženo, ze šedesáti tisíc handicapovaných, kteří jsou registrováni na pracovních úřadech, je podle Krásy připravena nastoupit do zaměstnání jen zhruba třetina.
Petice proti lékařům
"Někdy bývá důvodem, proč člověk se zdravotním postižením nenastoupí do pracovního poměru, obava z toho, že by příslušná správa sociálního zabezpečení mohla přehodnotit jeho zdravotní stav," říká Kateřina Beránková, mluvčí pražské centrály Úřadů práce. Invalidé podle ní navíc mají kvůli tomu i strach, že přijdou o některé sociální dávky - třeba o příspěvek na koupi vozu.
"Když se posudkový lékař dozví, že zdravotně postižený pracuje, a to dokonce na plný úvazek, tak mu často sníží stupeň invalidity," potvrzuje místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených Karel Rychtář. Když ovšem handicapovaný o práci z nějakého důvodu přijde, musí znovu absolvovat zdlouhavý proces o uznání invalidního důchodu. S nejistým výsledkem.
Zdravotně postižení začátkem června předali do sněmovny petici, která míří proti posudkovým lékařům. Podepsalo jí takřka dvanáct tisíc handicapovaných. Píší v ní, že kvůli úsporným opatřením už od roku 2012 přestávají lékaři uznávat některé nemoci a například z lidí po amputaci nohy pod kolenem dělají osoby "bez vážné vady nosného ústrojí". Pak přicházejí měsíčně o tisíce korun na příspěvku na péči.
* Je obava invalidů z posudkových lékářů na místě?
* Proč mají problém "převzdělaní" handicapovaní?
* Podvádějí firmy při zaměstnávání invalidů?
* Čeká handicapované zvýšení mzdy?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V REPORTÁŽI V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 29. ČERVNA.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.