Chudinské čtvrti v ČR
Počet ghett se za devět let zdvojnásobil. Žijí v nich i senioři

Počet takzvaných vyloučených lokalit se za posledních devět let v Česku zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří set, loni jich existovalo už 606. Aktuální analýza sociálně vyloučených lokalit ukázala, že většinu obyvatel ghett tvoří Romové, ale přibývá v nich osob z většinové populace.

V chudinském prostředí se ocitají i nezaměstnaní, zadlužení, osoby s nízkým vzděláním nebo senioři. Stát i samospráva vidí řešení v sociálním bydlení a lepším přístupu obyvatel ke vzdělání či práci, i když pokroky nelze čekat v nejbližší době. V ghettech totiž už vyrůstají nové generace, které nemají šanci se z nich vymanit. Ke zhoršení situace přispěla podle autorů studie ekonomická krize.

Ghett přibylo ve všech krajích. V Karlovarském se jejich počet dokonce ztrojnásobil. V Plzeňském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji se počet chudinských míst zvedl zhruba 2,5 krát. Ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 tisíc lidí. V roce 2006 to bylo 80 tisíc osob.

Nejvíce ghett je v Ústeckém kraji - zatímco v roce 2006 jich bylo 63, loni už 89. Zástupci kraje si myslí, že vláda by měla regionu s řešením pomoct. Města a obce si s nimi samy neporadí, řekl ústecký krajský radní pro sociální věci Martin Klika. Podle kraje je nezbytné, aby vláda zohledňovala při rozdělování peněz situaci v jednotlivých krajích.

Starosta Broumova na Náchodsku Jaroslav Bitnar si zase myslí, že by stát měl zvážit změny v systému vyplácení sociálních dávek. Jablonecký magistrát se snaží eliminovat problémová místa a rozhodl se zamezit vzniku dalších ubytoven pro nepřizpůsobivé, podobně postupují i další města.

I když se počet ghett zvýšil, reálně je situace obdobná jako před devíti lety, záleží na kritériích hodnocení, tvrdí koordinátor romských poradců v Pardubickém kraji Jan Homuta.
Za vyloučenou lokalitu autoři považují místo, kde žije aspoň 20 lidí v tísni. Jsou odkázáni na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy. "Na číslech je vidět, že se situace chudých lidí zhoršuje, že jich přibývá, že se rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými," prohlásila ministryně práce Michaela Marksová. Podle ní by trend měla zbrzdit a zvrátit opatření například na podporu zaměstnávání a vzdělávání i nové sociální bydlení. Potrvá ale několik let, než se výsledky projeví.

Sociologové varují, že vyrůstá nová generace v rodinách v sociálně vyloučeném prostředí. "Zdá se, že český vzdělávací systém ji neumí nastartovat do prostředí mimo sociální vyloučení k nějaké kariéře na otevřeném trhu práce a k vymanění se z osidel chudoby," řekl hlavní autor a editor analýzy Karel Čada.

V ghettech je bez práce 80 až 85 procent lidí. Tři čtvrtiny obyvatel ghett v produktivním věku mají jen základní vzdělání. V problémových lokalitách do školky dochází v průměru třetina dětí. Ve dvou třetinách zkoumaných ghett je nabídka aktivit pro volný čas.

Ve 36 místech, kde jsou ghetta, působí vládní agentura pro sociální začleňování. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) oznámil, že novým ředitelem agentury se má stát Radek Jiránek z ministerstva vnitra. Měl by zklidnit situaci na úřadě po odvolání svého předchůdce Martina Šimáčka, po němž se část zaměstnanců postavila proti Dienstbierovi a vyhlásila stávkovou pohotovost.