Hra bez pravidel
Děti z pronajaté dělohy: kolik to stojí

Před lety se rozhodovali mezi adopcí a životem bez dětí. Dnes se mohou neplodné páry dočkat vlastních potomků: s pomocí dělohy zdravé ženy. Česká legislativa však nutí biologické rodiče i náhradní matky hrát hru bez jasných pravidel.

Poštovní doručovatelka Eva (41) z Prahy porodí v lednu dítě. Lenku (31) z jižní Moravy ten den učiní nejšťastnější mámou na světě. Právě ona a její muž jsou totiž biologickými rodiči dítěte, které Eva čeká. Lenka by ho však kvůli vývojové vadě dělohy nemohla donosit. Dříve by se musela smířit s tím, že vlastní děti mít nikdy nebude. V jednadvacátém století stačí zdánlivě málo: podstoupit umělé oplození ve zkumavce a najít ženu, která oplodněné vajíčko odnosí. Realita však je, jak už to tak bývá, mnohem komplikovanější.

"To, že nebudu moct mít děti, mi doktoři řekli už v patnácti. A taky hned zmínili možnost náhradního mateřství," vzpomíná Lenka. "Tím, že jsem to věděla tak dlouho, jsem měla čas si našetřit a získat všechny dostupné informace." Na jedné z internetových diskusí jí padly do oka příspěvky Evy, která už před dvěma lety odnosila jinému páru chlapce. "Přišlo mi, že to má v hlavě srovnané, tak jsem ji oslovila. Ona zrovna hledala rodinu, tak jsme se s ní sešli a domluvili se," popisuje Lenka, jak se seznámila se ženou, která teď nosí její dítě.

Eva splňuje kritéria, která pár po náhradní matce požadoval. Je rozvedená, takže biologický otec může být uveden v rodném listu dítěte hned po porodu (což není možné v případě vdaných náhradních matek), má vlastní děti (tři), všechny její těhotenství a porody se obešly bez komplikací, je nekuřačka a navíc už má se surogací, tedy odnošením dítěte cizímu páru, zkušenosti.

Nekazit si těhotenstvím postavu...

Jasno v tom, jaký musí být pár, kterému pomůže k dítěti, měla i Eva. "Podmínkou bylo, že nepůjde o moje vajíčko, to bych považovala za vlastní dítě. Zamítnout jsem musela i homosexuální páry, protože v tom případě bych byla stále vedena jako matka dítěte. Jiní zase požadovali oplodnění přirozeným způsobem, mimo kliniku. Nevyhověla jsem ani páru, kde nešlo o zdravotní komplikace, ale žena nechtěla být těhotná jen proto, aby si nezkazila postavu," vzpomíná na dobu před třemi lety, kdy se poprvé rozhodla stát se náhradní rodičkou.

Nakonec se setkala s pěti páry. Jeden požadoval, aby během těhotenství nechodila k lékaři a porodila doma, druhá rodina neměla zajištěné bydlení, s další se nedohodla na výši finanční kompenzace, která se běžně náhradním matkám vyplácí jako náhrada ušlé mzdy a dalších nákladů spojených s těhotenstvím.

O jakou částku si řekla, Eva prozradit nechce. "Každá náhradní matka má náklady jiné, pohybují se mezi 50-500 tisíci korun, ale může to být i více," říká.

CELÝ TEXT SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 20. ŘÍJNA. DOČTETE SE V NĚM, JAKÁ JE PRAXE V ZAHRANIČÍ, KOLIK SE PLATÍ NÁHRADNÍM MATKÁM V USA ČI NAOPAK V INDII, JAKÁ JSOU ÚSKALÍ NÁHRADNÍHO MATEŘSTVÍ...