Potvora z kambria
Dravá prvohorní příšerka měla jednodušší mozek než její kořist

Paleontologové popsali nového člena záhadné skupiny podobné členovcům. Ze zkamenělin se dá odvodit struktura mozku zvířete, což umožňuje odhadnout jeho vztahy k dnešním příbuzným.

Geologické období kambria je první éra historie Země, z níž vědci znají velké množství pozůstatků mnohobuněčných organismů. Sice našli několik starších, leč proti těm kambrickým je jich málo. Rozdíl je tak velký, že paleontologové uvažují o záhadné události, v níž vzniklo obrovské množství nových druhů v krátkém časovém úseku. Slovo "krátký " se ovšem vztahuje k paleontologickým časovým měřítkům. To znamená, že jsou jím myšleny miliony let. Podivné události se říká kambrická exploze. Není ovšem jisté, jestli se opravdu stalo něco zvláštního.

Živí tvorové se mohli jen začít lépe uchovávat jako fosilie. Ať už je to jakkoliv, není pochyb, že se v tomto období objevila naprostá většina současných skupin živočichů. Mezi nimi i skupina členovců, do níž patří nejúspěšnější větve stromu života živočichů všech dob - třeba hmyz nebo pavouci. V časopise Nature teď vyšel popis podivuhodného tvora příbuzného členovcům, který žil krátce po kambrické explozi. Autory popisu je skupina vědců vedená Pchej-jün Cchunguem z Jün-nanské univerzity.

Nejasný rodokmen

Nové zvíře se jmenuje Lyrarapax unguispinus. Bylo dlouhé osm centimetrů, mělo ploché článkované tělo a hlavu se dvěma rovněž článkovanými přívěsky. Nejspíš mu sloužily k chytání kořisti. Tělo lemovaly ploutvovité výběžky, jejichž vlněním se lyrarapax asi pohyboval. Lyrarapax je příbuzný známého anomalocarise. Byla to podobná potvora, která ovšem dosahovala délky skoro dva metry. Kromě toho, že je to zvíře velice exotické, se anomalocaris proslavil i historií svého objevu.

Vědci ho totiž napřed popsali jako tři různá zvířata, jež později sloučili do jednoho druhu. Příbuzenské vztahy tvorů podobných anomalocarisovi k dnešním skupinám členovců nebyly až do teď jasné.

Mohli být buď plnohodnotnými členovci, nebo skupinou, která sice k členovcům patří, ale oddělila se od nich dřív, než vznikly modernější linie. V podobném postavení je třeba známý prapták archeopteryx vůči zbytku ptáků.

Anomalocaris, lyrarapax a jejich další příbuzní také mohli mít se současnými členovci společného jen málo. Mohli se jim podobat, jako se podobají delfíni žralokům. Příbuzní jsou jen vzdáleně, ale poněvadž žijí analogickým způsobem života, mají jejich těla téměř shodný tvar.

Kmenová skupina

Ze struktury mozku to vypadá na druhou zmíněnou možnost. Mozek lyrarapaxe byl velice podobný dnešním drápkovcům. Tato podivná housenkovitá zvířata žijí v Jižní Americe. Mají článkované tělo stejně jako dnešní členovci. Nemají ale článkované končetiny. Místo nich mají výběžky bez kloubů, kterým dodává pevnost tlak tělní kapaliny uvnitř. Je jich jen asi 180 druhů. V současnosti žijí na souši v lesním opadu. V minulosti však nejspíš měli i mořské příbuzné. Jejich mozek je jednodušší než mozek členovců.

Je proto dost možné, že lyrarapax i anomalocaris lovili zvířata, jejichž mozek byl složitější než jejich vlastní. Jejich postavení v rodokmenu života je asi podobné jako postavení drápkovců - byli blízce příbuzní členovcům, ale zároveň měli množství vlastních novinek, takže se od nich lišili. Společný předek lyrarapaxe s anomalocarisem žil pravděpodobně dřív, než si členovci vyvinuli většinu vlastností, které z nich udělaly vládce zeměkoule.