Nová studie
Za globální oteplování může i převaha jehličnatých lesů

Na globálním oteplování se podílí převaha výsadby jehličnatých lesů v Evropě. Uvádí to studie zveřejněná v novém čísle časopisu Science. Její výsledek odporuje dosavadnímu přesvědčení, podle něhož je vysazování stromů jednou z brzd zvyšování teplot. V případě jehličnanů, které mají temné koruny, to prý neplatí.

Skupina odborníků z francouzské laboratoře zabývající se klimatem a životním prostředím spočítala, že výsadba jehličnatých lesů od roku 1750 přispěla ke zvýšení letních teplot o 0,12 stupně Celsia. V mnoha zemích se vysazují nejčastěji borovice a smrky, jejichž temné koruny vstřebávají sluneční teplo, tvrdí vědci. Světlé listy dubů nebo bříz naopak světlo odrážejí zpět, avšak tyto listnaté stromy ustupují jehličnanům.

Přitom se v Evropě zalesněná plocha od roku 1750 rozšířila o deset procent. Pozitivní vliv, který by to mělo mít na ovzduší, ale kazí špatná volba druhů, stojí ve studii. Je známo, že stromy jsou schopné pohlcovat oxid uhličitý, tedy plyn podílející se na oteplování. "Věc se ale netýká jen uhlíku," řekla Kim Naudtsová, která studii vedla.

Podle profesora Milana Lstibůrka z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze se klima stále mění. Není tak podle něj možné určit teplotu, která by měla být optimální. "Není tedy možné hodnotit změnu teploty, s kladným či záporným znaménkem, jako pozitivní nebo negativní událost, byť druhá interpretace významně dominuje," dodal Lstibůrek.

Od průmyslové revoluce stoupla průměrná teplota o 0,9 stupně Celsia. Zalesněná plocha se v Evropě od roku 1750 rozšířila o téměř 200 tisíc kilometrů čtverečních, což je více než rozloha Řecka. V roce 2010 lesy zaujímaly plochu 2,13 milionu kilometrů čtverečních. Zvyšují se ale jen plochy jehličnatých lesů, listnatých porostů naopak ubývá. Studie je zaměřená pouze na Evropu, ale podle autorů je situace pravděpodobně podobná v dalších zemích, v Číně, USA nebo Rusku.

"V oblastech, kde se daří listnatým i jehličnatým stromům, dávají lesníci přednost jehličnanům, protože rostou rychleji. Jejich dřevo je lehčí, méně vláknité a často je také rovnější, což oceňují zpracovatelské firmy," řekla Naudtsová. Jehličnany prý také opatrněji nakládají s vodou, takže se méně odpařují. Dobré není ani odstraňování biomasy z vytěžených lesů, protože se odváží materiál, který by jinak zachycoval uhlík. "Dnešní les, v němž se třeba i dobře hospodaří, zachycuje méně uhlíku než přirozené lesy" v 18. století, řekla Naudtsová.

Na špatně volenou výsadbu lesů připadá jen šest procent podílu z celkového oteplování, největší podíl na něm mají fosilní paliva. Studie ale doporučuje, aby se k úvaze o funkci lesů kromě jejich užitkovosti, zachycování vody a bránění erozi půdy připojil také ohled na ochranu klimatu.