Chlebostein
Biologové vyměnili geny kvasinky za lidské. Polovina fungovala
25.05.2015 06:07
Všechny živé bytosti na Zemi měly jednoho společného předka. Lidská buňka i buňka pivní kvasinky fungují stejně a jejich fungování řídí stejné geny. Co když je mezi sebou prohodíme?
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae je oblíbený pokusný organizmus vědců. Snadno se pěstuje a mnoho genů, které se dají najít na jejích chromozomech, vlastníme i my, lidé. Přibližně 450 z toho je kriticky důležitých pro přežití buňky. Jsou to většinou geny, které řídí základní metabolické reakce, nebo třeba kopírování DNA. Skupina biologů v čele s Aashiqem Kachrooem z Texaské univerzity zkoušela 404 z těchto genů systematicky nahrazovat odpovídajícími úseky lidské DNA.
Zajímalo je, jestli budou fungovat, to znamená, jestli kvasinka s lidskými geny bude životaschopná. V časopise Nature píší, že takových zaměnitelných úseků DNA je překvapivě mnoho - čtyřicet sedm procent. Vědci si myslí, že by takových dvojic genů v genomu kvasinky a člověka mohlo být ještě víc. Odhadují jejich počet okolo tisícovky.
Propašovat lidský gen do buňky kvasinky místo původního už se podařilo několika jiným vědeckým týmům. Experiment Kachroovy skupiny je zajímavý hlavně svou systematičností. Umožnil otestovat, co ovlivňuje, jestli bude gen prohoditelný nebo ne.
Kupodivu to není vzájemná podobnost lidského genu a genu kvasinky. Důležitější bylo, do jaké spolupracující skupiny genů patří. Úseky DNA se většinou sdružují do věších celků, které se podílejí na jedné činnosti. Například vyrábí cholesterol a transportují do stěny buňky. Když se dal mezi člověkem a kvasinkou prohodit jeden gen z takové skupiny, šlo to většinou i u ostatních.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.