Pomoc Itálii a Řecku
EK navrhla přerozdělit 40 tisíc uprchlíků. 1328 do Česka
27.05.2015 13:20 Aktualizováno 27.05. 17:46
Celkem 40 tisíc Syřanů a Eritrejců, kteří se většinou přes Středozemní moře dostali do Itálie a Řecka, by si podle návrhu Evropské komise měla mezi sebe v příštích dvou letech rozdělit většina ostatních zemí EU. Představitelé komise zdůrazňují, že ekonomičtí migranti, i když se na lodích dostanou do jižních států EU, nárok na azyl nemají a budou vraceni zpět domů.
Návrh na pomoc Itálii a Řecku ale ostře odmítá část členů osmadvacítky. Je mezi nimi i Česko, na které by podle tohoto plánu připadlo 1328 azylantů. Předseda komise Jean-Claude Juncker odpor komentoval poznámkou, že současnou situaci slova nevyřeší. "Nejde o slova, jde o činy. A komise navrhuje činy," prohlásil na odpolední tiskové konferenci s generálním tajemníkem OSN Panem Ki-Munem. Ten návrhy jednoznačně uvítal a vyzval členské země, aby se navrženou cestou vydaly, kromě jiného prý ukážou směr jiným regionům v potížích.
Dalších 525 osob s nárokem na mezinárodní ochranu by do České republiky mohlo během dvou let přicestovat z území mimo Evropskou unii. Předpokládá to další návrh Evropské komise, kterým je doporučení členským zemím, aby společně slíbily OSN v příštích dvou letech přijmout celkem 20 tisíc lidí. I v tomto případě konkrétní počty určuje pevně stanovený distribuční klíč.
Celkem by tak ČR mohla přijmout až 1853 lidí, především těch, kteří prchají před válkou a kterým v jejich zemi hrozí smrt. Česko bude moci do výběru konkrétních osob mluvit, u těch přesunutých z Itálie a z Řecka to budou české úřady, které budou o azylu rozhodovat. Komise slibuje na každého takto převzatého člověka jednorázově 6 tisíc eur (asi 160 tisíc korun).
Reakce české politické scény ale byla jednoznačná. "Kvóty nejsou řešením," prohlásil premiér Bohuslav Sobotka, svůj kritický postoj zopakoval i český prezident Miloš Zeman. Také Slovensko je podle premiéra Roberta Fica proti. Už dříve dávaly svůj nesouhlas najevo také další východoevropské země. Námitky, byť trochu jiného druhu, mají i Španělsko nebo Francie.
Eritrejců a Syřanů se program vnitrounijního přesídlování týká, neboť více než 75 procent jejich žádostí o azyl bylo loni vyřízeno kladně. Nejvíce jich mají převzít Německo (skoro 8785), Francie (6752) a Španělsko (4288).
Klíčový politický boj povedou země EU nad návrhem týkajícím se přerozdělování Syřanů a Eritrejců. Komise postupuje podle článku 78 Smlouvy o fungování EU a s odkazem na vysoké počty migrantů v Itálii a Řecku poprvé spouští příslušný krizový mechanismus. Země budou o návrhu po konzultaci s europarlamentem rozhodovat kvalifikovanou většinou. Ta normálně znamená 16 zemí osmadvacítky s nejméně 65 procenty občanů EU.
Dánsko však má dohodnutou výjimku a plán se jej netýká. Irsko a Británie mají podle svých výjimek tři měsíce na rozmyšlenou, zda se podílet chtějí. To ovlivní nejen konečné počty rozdělovaných osob, ale také hlasovací poměry - země, které se projektu na základě svých výjimek účastnit nebudou, nebudou ani hlasovat o jeho spuštění.
Součástí zveřejněného balíku návrhů Evropské komise, který navazuje na dva týdny starou Agendu pro migraci, jsou i další kroky. Komise nabídla nová pravidla pro braní otisků prstů migrantům, což má umožnit jejich snazší identifikaci. Představen byl plán boje s pašováním lidí. Jeho částí je nejen chystaná vojenská operace, ale také informační kampaň v zemích, odkud lodě vyplouvají, či posílení policejní spolupráce. Komise chce užší spolupráci se zeměmi původu migrantů a tranzitními státy. Migrace a pašování lidí má být při diplomatických jednáních prioritou.
Elizabeth Collettová, šéfka evropské pobočky Institutu migrační politiky, ocenila, že komise nabídla vějíř opatření; žádné z nich samostatně věc neřeší. Otázkou však prý zůstává, zda Junckerova komise bude mít dost politické vůle i peněz, aby sérii kroků prosadila a realizovala.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.