Trable s poloostrovem
Rusko dementuje, že most na Krym budou stavět vězni
31.07.2014 06:00
Budou stavět obří most přes Kerčský průliv na anektovaný Krym trestanci? Kristina Belousová, mluvčí Federální služby výkonu soudních rozhodnutí (FSIN), dementuje zprávy, jež o nasazení vězňů přinesl ruský tisk. Média přitom citovala slova jejího nadřízeného. Most, který spojuje poloostrov se staronovou ruskou otčinou, budou budovat stavební firmy a jejich zaměstnanci.
Řada ruských médií informovala o plánech Moskvy nasadit při stavbě nového mostu přes "Bospor Kerčský" jako dělníky vězně. Sdělovací prostředky se odvolávaly na výroky náměstka ředitele FSIN Olega Korčunova.
Ten pro ruský list Kommersant doslova prohlásil: "Při stavbě mostu přes Kerčský průliv budou potřeba velké zdroje. Očekáváme velké zakázky, proto chceme do jejich realizace zahrnout trestanecké tábory z celého jihu Ruska. Navíc je to pro vězně dobrá možnost přivydělat si nějaké drobné."
Šéfka tiskového oddělení vězeňské služby FSIN ale uklidňuje vášně a tvrdí, že novináři výrok špatně interpretovali.
V rozhovoru pro Kommersant podle ní ze strany Korčunova nepadlo jediné slovo o tom, že by se na stavbu mostu na Krym posílali trestanci.
"To neuděláme. Nemáme nijaké oprávnění nasazovat lidi ve výkonu trestu na stavbách. Nevím, jak lze tak chybně rozhovor interpretovat," prohlásila rozhořčeně Belousová.
Federální služba výkonu soudních rozhodnutí je podle ní jen připravena zapojit do produkce stavebních materiálů a jiných komponentů vězeňské dílny. Žádné dohody či smlouvy s vládou neexistují, vysvětluje mluvčí.
Most přes Kerčský průliv spojí Krym s ruskou pevninou. Nyní se lze z Ruska na poloostrov dostat jen letadlem, po souši přes Ukrajinu anebo z Ruska trajektem. Obojí je zdlouhavé a zvláště trajekty nenabízejí žádný větší komfort.
V současné době mezi Krymem a ruskou pevninou denně křižuje průměrně deset železničních a 33 automobilových trajektů.
Plánovaný most má pro Moskvu klíčový strategický význam, protože možné odříznutí Krymu od ukrajinské pevniny by mělo tvrdý dopad na ekonomiku poloostrova. Těžce zkoušena je už nyní.
Ruský vicepremiér Dmitrij Kozak odhaduje náklady na stavbu mostu na v přepočtu 88 miliard korun až 115 miliard korun. Celý projekt podle aktuálních plánů zahrnuje celkem 74 dílčích projektů.
V uplynulých týdnech a měsících se ale objevily i jiné, výrazně vyšší sumy. Například ruská státní společnost Avtodor, která nedávno zveřejnila na webu video s možnou podobou mostu, mluví o nákladech až 218 miliard korun.
Definitivní variantu přemostění či podkopání úžiny široké 4,5 kilometru mezi Černým a Azovským mořem má ruské ministerstvo dopravy vybrat do konce roku. Dřívější plány počítaly s délkou stavby tři roky, ale v zájmu Kremlu je termín do dvou let.
Most zkrátí cestu z ruské pevniny na Krym o plus minus 450 kilometrů. Předpokládá se, že přemostění přes Kerčský průliv využije ročně kolem deseti milionů lidí.
Pokud jde o možnou účast vězňů při budování mostu, prozradil náměstek ředitele FSIN Korčunov listu Kommersant několik zajímavých faktů. V trestaneckých táborech Ruské federace je nyní zhruba 550 tisíc vězňů. "Mezi vězni jsou také postižení, důchodci a ženy s dětmi, tedy lidé, kteří nemůžou pracovat."
Schopných práce je celkem 252 tisíc trestanců, avšak ve federálním systému výkonu trestu je pouze 110 tisíc pracovních míst. Nějakou pracovní činnost ale vykonává 217 tisíc osob.
Jak řekl dále Korčunov, vyrábějí vězni ročně více než 100 tisíc druhů zboží v hodnotě přes 22 miliard korun.
FSIN nyní plánuje zřízení obchodního centra, firmy, která se bude zabývat prodejem výrobků vězňů. Ti pak budou moci uzavírat pracovní smlouvy, které se budou orientovat situací na trhu.
Uvědomujeme si, dodává Korčunov, že s tvorbou zisku bude jistý problém, protože většina vězňů nemá dobrou kvalifikaci. Budoucí obchodní firma počítá s měsíčními výdělky vězňů od deseti tisíc rublů výše (zhruba 5700 Kč). Firma by měla mít síť filiálek. Jejími vedoucími ale nebudou trestanci.
Myšlenka na přemostění Kerčského průlivu je stará přes sto let. V historii se ohledně přemostění průlivu objevovaly různé plány, přicházeli s nimi Rusové i cizinci, ale vždy znovu a znovu zapadly.
Skutečně stavět most začali až Němci v době, kdy za druhé světové války okupovali rozsáhlé části Ukrajiny, Kavkazu a Krymu. S návrhem mostu přišel začátkem roku 1943 Albert Speer, říšský ministr vyzbrojování a válečné produkce a také osobní architekt Adolfa Hitlera.
Němci realizovali myšlenku rychle. Do října 1943 měli hotovou třetinu mostu, ale pod náporem ofenziv Rudé armády ho vojáci wehrmachtu vyhodili do povětří. Na místě však nechali dost materiálu, takže po jejich ústupu Sověti stavbu dokončili.
Most však už v zimě roku 1945 nevydržel tlak ledových ker a částečně se zřítil. V roce 1953 zřídily sovětské úřady přes úžinu trajektovou přepravu pro automobily a železnici.
Seriózněji se o stavbě mostu začalo uvažovat až po rozpadu Sovětského svazu. Žádný ze zčásti nadějných projektů se ovšem nikdy nerealizoval.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.